DLOUHO NEJEL ŽÁDNEJ VLAK (Hop trop)

1.
Už dlouho nejel žádnej vlak, já ležel v náspu jenom tak pod zpola vyvrácenou tabulí,
tam nápis dávno sloupal čas, kde jsem, to věděl jenom ďas
a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí.

2.
Vtom ňákej hlas a druhej s ním byl slyšet divným nádražím, já v dýle cejtil strach, co do mě vjel.
Dva muži, mladší pozdravil a starší žertem: "Copaks pil
a proč tu ležíš, zeptat jako kdybych se tě směl?"

R:
Tak rád já ruku svoji vložil do dlaně, co ke mně vztáh,
čert vem, co dávno už jsem prožil, zase stojím pevně na nohách.

3.
Tak jsem jim teda všechno řek, jak vydal jsem se hledat flek a chtěl se domů vrátit jako král.
Jak na dráze jsem zprvu dřel a ztrhanej jel na sever
a co kdo chtěl, tam na kytaru za pár šupů hrál.

4.
Já rozmejšlel se spoustu dní, mám chytit si vlak nákladní, anebo pod něj lepší byl by skok.
Vždyť na něm čert ví kam bych jel, ale pod ním nic nevěděl,
co bude zítra, za měsíc a nebo příští rok.

R:
Tak rád já ruku svoji vložil…
Tak rád já ruku svoji vložil…


Hmyzíci 2008