HEJKAL (Wabi Daněk)

1.
Divnej jekot po lesích se prohání,
až v žilách tuhne krev a zuby cvakaj SOS.
Utichá až u potoka pod strání,
jó takovýhle řvaní by nesnes ani pes.

Žhavý rudý voči a drápy krvavý,
kosti chřestěj v rytmu kastanět.
A strašidelný vytí a skřeky chraplavý,
tak to je hejkal, na to vemte jed.

R:
U nás HEJ, HEJ, hejkal straší v lese,
jen ten, kdo něco snese, tam může v noci jít.
Jeho HEJ, HEJ, hejkání se nese,
každej se strachy třese,
k ohni nesesedneme se,
neboť tam za boudou v lese
zase hejkal začal výt.

2.
Kdo z vás tady na hejkaly nevěří,
ten může u nás přespat, až se zastaví.
Nevystrčí špičku nosu ze dveří
a bude jásat, že se dožil rána ve zdraví.

Jenom kalný voči a rysy ztrhaný,
kalhoty si budeš muset prát.
Děs a hrůza v hlase, jó to mu zůstane,
až koktavě bude povídat, že ...

R:
U nás HEJ, HEJ ...


Osgrow 2003, Oswin 1999