HEJNO VRAN (Hoboes)

1.
Když nad pasekou vzlétne hejno vran, hejno vran, hejno vran,
je léta pel už dávno vyprodán, podzim se hlásí chladem jasných rán,
v tom ránu procházíš se sám a sám kdo městu dávno zbohem dal.

R:
A tak se toulá trávou spálenou, neví jak rozloučit se s létem,
dívá se na krajinu vzdálenou, které dal celý život svůj.

2.
Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran a
bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan,
budeš spát pod širákem jak tě znám, i když už podzim přichází.

R:
A tak se touláš trávou spálenou, nevíš jak rozloučit se s létem,
díváš se na krajinu vzdálenou, které dáš celý život svůj.


Čína 2007, Oswin 1999