ISABELA

1.
Každý ráno na dálku vyhlížím za tratí
a když slyším lokálku trhnu jen opratí,
patou jemně bodnu koně a on sám už dobře ví,
že se tady objeví Isabela.

2.
Každý ráno pobledlý odjíždím nazpátky
a pak doma pod jedlí pohlížím na řádky:
Čekej ráno jedu k tobě, ať se ti dnes něco zdá.
Zejtra se ti odevzdá Isabela.

3.
Každý ráno do dálky pohlížím za tratí,
dělám to už od války zbytečně prozatím.
Já i kůň však dobře víme, že vlak jednou zastaví
a že tvář mi nastaví Isabela.

4.
Tak a teď se na dálku omlouvám, pospíchám,
slyším totiž lokálku napětím nedýchám,
zítra jede naposledy a pak jí prej vymění
a mne zejtra ožení Isabelo.


Cernunnův poklad 2000