NÁKLAĎÁK (Petra Černocká)

1.
Měl v ramenou víc než se zdá a v očích místa vzdálená,
jak noční stín svůj trajler hnal na plný plyn stále dál a dál.
Znal míle dní a týdny mil, stokrát s dálkou zápasil,
stokrát měl smrt blíž než cíl a přesto jel, znovu vítězil.

2.
Měl v rukou cit i pevný stisk, musel mít svůj denní risk,
měl prostě rád jako nebe pták svůj řvoucí dům - šedý náklaďák.
Uměl se smát i vítr zmást, z očí žár a úsměv krást,
chtěl se smát a být jen tím, čím chlap je rád, když je pánem svým.

3.
Snad řek mi víc, než dnes já vám, když mě tmou až bůhví kam,
a možná ví proč létá pták, proč muži řídí náklaďák.
Umí se smát i vítr zmást, ze rtů dálek úsvit krást,
věčně žít své týdny mil a v rukou mít lásku svou i cíl.


K pramenům Orinoka 2006